Senioři jsou v dnešní době velmi aktivní. Snaží se co nejdéle zůstat fyzicky i psychicky fit. Proto se zajímají o všechno, co se kolem děje. Rádi se učí nové věci: umí zacházet s chytrými telefony, s počítači, chodí na kurzy procvičování paměti. Mnoho z nich se vrací do školy. Chtějí si rozšířit vědomosti ze svého oboru, v němž pracovali, nebo začnou studovat něco úplně nového.
Pro tyto zvídavé lidi jsou při vysokých školách otevírány, tzv. Univerzity třetího věku. Nápad na vzdělávání pro dříve narozené vznikl ve Francii. V Česku byla otevřena první Univerzita třetího věku roku 1986 v Olomouci.
Dnes jsou Univerzity třetího věku v každém kraji. Senioři si mohou vybrat z různých oborů. Největší výběr nabízí Univerzita Karlova a Vysoká škola ekonomická.
Ke studiu jsou přijati středoškoláci s maturitou, kteří již pobírají důchod. Učivo je rozděleno do semestrů. Zájemci musí před zahájením semestru zaplatit malý poplatek (v řádu stokorun). A jakým oborům se mohou věnovat? Právu, medicíně, teologii, farmacii, přírodovědě, pedagogice, filozofii, ekonomii, tělovýchově a sportu, atd. Po ukončení studia získají absolventi osvědčení, které je jim slavnostně předáno.
Prvotní koncept Univerzity třetího věku je postaven tak, že počítá s docházením studentů do školy na přednášky. Co když je ale někdo zdravotně handicapován nebo nemá možnost dojíždět na přednášky z větší vzdálenosti? I na tyto seniory je pamatováno: mohou se přihlásit na Virtuální univerzitu třetího věku. Přednášky jsou natočeny na video a studenti si je pouštějí přes internet. Stejným způsobem probíhají testy a zkoušky. Je skvělé, že vzdělávat se může opravdu každý, kdo má zájem, i když třeba nemůže docházet do školy.
Osobně znám jednu studentku Univerzity třetího věku. V mládí už jednu vysokou školu absolvovala, nyní si vědomosti rozšiřuje. Je nadšená, že užitečně využije volný čas, dozví se spoustu nových informací, potkává stejně naladěné lidi. Říká, že alespoň neustrne a stále si udržuje duševní svěžest.
Ze statistik je vidět, že o studium na Univerzitách třetího věku je velký zájem. Přednášející pedagogové si pochvalují, jak dobře se jim učí, když vidí nadšené studenty. Tak co, babi, dědo, přidáte se také?