Čistou pitnou vodu máme my lidé obvykle rádi. Samozřejmě, protože bychom bez ní nemohli vůbec žít a chovat se tak, jak se v současnosti obvykle chováme. Není tedy vůbec divu, že jsme si ji nechali zavést všude, kde se nám tato jenom může hodit, v domácnostech, na pracovištích, ale třeba i na veřejných prostranstvích. Tam všude se nám hodí a obvykle je přímo nezbytná. A jsme rádi, že ji tam máme a můžeme ji tedy bezstarostně využívat.
Jenže ona je bezstarostnost na místě jenom tehdy, když všechno kolem této vody funguje tak, jak to fungovat má. Tedy když jsou tu potrubí, jimiž k nám voda žádoucím způsobem proudí a z nichž neuniká. Kdyby k nám voda totiž těmito potrubími nepřitékala, nebyl by nám vodovod zhola k ničemu, a ani úniky vody z netěsnícího vodovodního potrubí nejsou žádoucí. Protože i zdánlivě neškodná voda dokáže v případě úniku napáchat pořádnou paseku.
Nemuselo by se vám to možná na první pohled zdát, ale je to tak. Takový i relativně malý únik vody může hodně škodit. Když voda vytéká někam, kam nemá, může poškozovat zdivo, může negativně působit na stav podlahy i stropů objektu, může zatékat k sousedům v nižších podlažích a umožňovat šíření plísně, hniloby či hub. A žít v takovém prostředí je nezdravé a třeba i nebezpečné. I když je to ‚jenom voda‘.
Na volně přístupných potrubích se únik vody odhalí hned a snadno. A také se taková potrubí nejsnáze opravují, protože je k nim snadný přístup. Jenže jak to vypadá u nás doma? Tam obvykle máme vodovodní potrubí skryté, ba i zazděné, a to pak možné odhalení úniků komplikuje. A i náprava je pak složitější. A je dobře, že ani pak není třeba nadělat víc škod, než kolik je nezbytné. Protože se nemusí odkrýt celé potrubí, nemusí se ničit zbytečně velký kus omítky a zdiva. Jsou i přístroje, které odhalí únik vody včetně toho naprosto minimálního, a to aniž bychom my lidé ony trubky viděli. A pak je oprava daleko snazší a levnější. A příjemnější.